Strojvůdci z ciziny se do Česka příliš nehrnou, musí umět jazyk

Počet zahraničních strojvedoucích v Česku i přes dlouhodobý nedostatek strojvůdců stoupá jen mírně, každoročně jde spíše o jednotlivce. Z celkového počtu více než 9500 strojvůdců tvoří pouze nízké jednotky procent, dopravcům jich ale chybí několik stovek. Cizincům přitom stačí licence z kterékoliv země EU, musí ovšem ovládat češtinu na středně pokročilé úrovni. ČTK to sdělil mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. V minulých týdnech se podle médií vyskytly v provozu problémy s bulharskými strojvůdci společnosti Arriva, zejména při komunikaci s dispečery.

 
Podle médií si v uplynulých týdnech pracovníci Správy železnic stěžovali na složitou komunikaci s bulharskými strojvůdci. Například v telefonních kontaktech na ně bylo pouze bulharské číslo, další uváděli, že strojvůdci nedostatečně rozuměli česky. Podle Arrivy však všichni strojvůdci splnili nutné podmínky, a to včetně jazykových zkoušek. "Velmi nás mrzí negativní postoje k některým kolegům z jiných zemí, jsou zkušenými členy našeho týmu a úspěšně absolvovali všechny odborné zkoušky vyžadované českými právními předpisy," řekl ČTK mluvčí dopravce Jan Holub.

Právě znalost češtiny je jedním ze základních požadavků na zahraniční strojvůdce. Zodpovědní jsou za to samotní dopravci, kteří musí ověřit jejich znalost formou písemného i ústního testu. "V rámci této zkoušky si musí dopravce ověřit to, že dotyčný cizinec ovládá jazyk na takové úrovni, který je nezbytný pro ovládání drážního vozidla a v neposlední řadě pro komunikaci v běžných i mimořádných provozních situacích," uvedl Novák. Minimální úroveň jazyka je stanovena podle mezinárodní klasifikace na úrovni B1, což je označení pro středně pokročilé. Požadavky neplatí pro strojvůdce ze Slovenska u nichž je uznávání komunikace řešeno politickou dohodou.

Strojvůdcům ze zemí EU jinak stačí licence z jejich domovského státu, jejich platnost se totiž řídi unijním právem. Pro provoz v Česku tak nemusí o licenci znovu žádat v ČR.

Drážní úřad v současnosti eviduje 219 strojvůdců ze zahraničí, 190 z nich jsou ovšem ze Slovenska. Z ostatních zemí je nejvíce strojvedoucích z Polska, a to 21. Další zahraniční strojvůdci registrování u Drážního úřadu pocházejí z Německa, Slovinska, Ruska, Ukrajiny, Moldavska, Chorvatska či Srbska. Nejde však o konečný počet zahraničních strojvůdců působících na tuzemských kolejích. Další mohou být evidováni u drážních úřadů v jiných zemích EU, jde například právě o čtyři bulharské strojvedoucí Arrivy.

I přes dlouhodobý nedostatek strojvůdců v Česku tvoří cizinci z jejich celkového počtu jen nízké jednotky procent. Organizované nábory ovšem dopravci v zahraničí nepořádají. Největší dopravci České dráhy a RegioJet se podle svých zástupců soustředí zejména na výchovu vlastních strojvůdců.

Doprava | 21. 01. 2020
Zdroj: ČTK