I mezi námořními přístavy panuje tvrdá konkurence, říká Bob Průša z Hafen Hamburg Marketing

Logistika | 17. 12. 2015

V rámci každoročně konající se Mezinárodní logistické konference SpeedChain, se předává i cena Gryf Supply ChainAward za logistickou osobnost roku. V roce 2015 se jí stal Ing. Bohumil Průša, vedoucí reprezentace Hafen Hamburg Marketing v Praze. Logistický portál Eulog ho na konferenci obdaroval tematickou lodičkou se slivovicí a nyní s ním přináší zajímavý rozhovor.
 

Pan Průšo, v Hafen Hamburg pracujete přes 25 let. V listopadu jste byl oceněný cenou Gryf a tak jste se stal logistickou osobností roku. Když se ohlédnete zpět, na co jste nejvíce pyšný z profesního hlediska?
Právě před 25 lety jsem zakládal reprezentaci přístavu Hamburk v Praze s působností pro dřívější Československo. Přístav Hamburk a středoevropský region jsou historicky důležití partneři v mezinárodním obchodě, a proto hamburští kolegové, hned po politických a hospodářských změnách v zemích bývalé RVHP v roce 1989, mě pověřili vybudovat kontaktní kanceláře v Praze, Drážďanech a Budapešti. Posléze jsme ve spolupráci s kolegy z logistické branže vybudováním kanceláře ve Varšavě dokončili síť kontaktních kanceláří přístavu Hamburk za bývalou „železnou oponou“. Po celých uplynulých 25 let pracoval tým pražské reprezentace s velkým nasazením, je takovým multiplikátorem mezi českou a slovenskou klientelou a přístavním hospodářstvím Metropolitního regionu Hamburk. Dosáhl celé řady ocenění a uznání. Právě cena GRYF je jednou s posledních ocenění naší práce a na to jsem právem pyšný!

Vaše funkce je vedoucí reprezentace, není to úplně běžná funkce, se kterou se lze setkávat na českém trhu. Řekněte nám něco víc o Vaší práci jako takové. Jak probíhá Váš běžný pracovní den?
Tak jak je to v tržním hospodářství běžné, tak i v oblasti přístavního hospodářství existuje i mezi námořními přístavy tvrdá konkurence. Námořní přístavy lákají námořní rejdaře na svůj kvalitní servis v odbavování lodí za konkurenčně schopné sazby na jedné straně a na druhé straně budují se svými partnery v logistice spolehlivá multimodální napojení svého zázemí s potencionálními zákazníky. Námořní přístavy jsou nejpřirozenější logistická centra, která musí neustále bojovat o své zákazníky. Námořní přístavy budují své kontaktní kanceláře v nejdůležitějších obchodních centrech vnitrozemí, která pak jsou v každodenním styku se zákazníky, ať už jsou to zmínění námořní rejdaři nebo speditéři, obchodní firmy či výrobci v daném regionu. Naše firma Hafen Hamburg Marketing je pověřena celosvětovým marketingem přístavu Hamburk. V posledních letech se naše práce v důsledku synergie rozšířila na celý Metropolitní region Hamburk tj. včetně přístavu Lübeck a Brunnsbüttel. Pražská kancelář má na starost Českou republiku a Slovenskou republiku. Vzhledem k tomu, že převážná část našich klíčových zákazníků pracují v rámci svých mezinárodních „networků“, musí i naše jednotlivé kontaktní kanceláře úzce spolupracovat při výměně informací. Obvyklá jsou videokonference mezi kontaktními kancelářemi/reprezentacemi nebo vytvoření pracovních skupin pro řešení daných globálních úkolů např. péče o klíčového zákazníka, který operuje v regionu Střední Evropa apod.
Samozřejmě obdobný systém mají i naši kolegové z důležitých evropských přístavů jako např. Rotterdam, Antverpy, Bremerhaven, Koper, Terst, Gdynia a další.

Je to práce, kterou jste chtěl vždycky dělat?
Studoval jsem obor Zahraniční obchod a naše třída v Resslově ulici měla v letech 1968-69 partnerskou třídu na jednom hamburském gymnáziu, se kterou jsme realizovali i výměnný pobyt v Praze a Hamburku. V rámci tohoto partnerství jsem poprvé poznal kouzlo svobodného a hansovního města Hamburk aniž bych tušil, že se Hamburk stane mým osudem. Získal jsem tehdy velmi přátelské kontakty, které mi vydržely desetiletí. Pak jsem začal pracovat v PZO Čechofracht, který měl v československém zahraničním obchodě úlohu monopolního speditéra/zasílatele. Přístav Hamburk hrál i v „období železné opony“ velmi důležitou roli pro československý zámořský obchod a já měl tu možnost rozvíjet své stávající hamburské kontakty a rozvíjet další obchodní i osobní kontakty. Námořní spedice se stala mým zaměstnáním a díky fantastickým lidem, které jsem během této činnosti potkal, se stala i jedním z mých koníčků.

Nedávno jsem navštívila přístav v Hamburku a byla jsem z něj velice mile překvapená. Člověk si to nedokáže představit, ale na vlastní oči to vše vypadá mnohem větší, mohutnější než na obrázcích. Co vše přístav svým zákazníkům nabízí?
No vidíte, právě jste se zmínila o jedné z aktivit naší reprezentace. Umožňujeme celé řadě našich zákazníků návštěvy a exkurze přístavních terminálů Metropolitního regionu Hamburk. Ve spolupráci se Svazem spedice a logistiky ČR, dalšími institucemi a firmami připravujeme programy, které mají za úkol seznámit naše zákazníky s možnostmi přístavních terminálů jak s manipulací kontejnerových zásilek, tak i přepravami konvenčního nebo hromadného charakteru. To, že přístav Hamburk je největší železniční přístav v Evropě, zjistíte již v jeho rozřazovacím nádraží Maschen. Dlouholetá praxe nám potvrzuje, že seznámení s přístavní problematikou na vlastní oči nám nesmírně ulehčuje naší stávající i budoucí spolupráci se zákazníkem.

Neustále se mluví o tom, že se v přepravě, logistice, manipulaci apod. objevují nové trendy. Jak je to s trendy v námořní přepravě?
Jako ve všech dopravních oborech můžeme hlavní trendy v námořních přepravách shrnout pod pojmy, jako jsou GLOBALIZACE, SYNERGIE, EKOLOGIE.
Námořní rejdaři úzce spolupracují v různých účelových Aliancích, vytvářejí skupiny, které si svou hospodářskou silou optimalizují pozici vůči jednotlivým námořním přístavům i multimodálním operátorům. Rejdaři se snad již poučili, že honba za zbožím a zákazníkem by neměla jít cestou nabídky nerentabilních námořních sazeb. Na trhu jsou kontejnerové námořní lodě nové generace o kapacitě kolem 20.000 TEU, které představují obrovskou výzvu pro logistický servis jak námořních přístavů, tak převážně pro evropské multimodální operátory. Je už samozřejmostí, že všechny nové technologie jsou aplikovány v souladu s nejpřísnějšími ekologickými předpisy.

Bude rok 2016 pro přístav jiný než v předcházejících letech?
Jak již jsem uvedl v některém svém hodnocení letošního roku, byla druhá polovina roku v námořní dopravě tak trochu bláznivá, dominantní relace pro přístav Hamburk byly zasaženy hospodářskými i politickými obstrukcemi. Není divu, že za těchto podmínek i významný evropský námořní přístav Hamburk zaznamenal po letech růstu mírný pokles obratu. Krize čínského zahraničního obchodu a omezená výměna zboží s Ruskou federací jsou hlavními příčinami cca 5% poklesu obratu přístavu a cca 9% poklesu zámořských kontejnerových přeprav k 30. 9. 2015. Českou terminologií řečeno v Hamburku převládla tak trochu „blbá nálada“, což se projevilo i v hamburském listopadovém referendu, kdy obyvatelé hansovního města s velmi malou převahou odmítli kandidaturu Hamburku na pořádání LOH 2024.
Takže odpověď na tuto otázku najdemev předcházející otázce. Pokud chce přístav Hamburk i nadále zůstat jedním z nejdůležitějších evropských námořních přístavů, musí v příštím roce dále rozvíjet svůj inovativní přístup k řešení všech popsaných nových trendů v námořní dopravě a v multimodálních přepravách. Mám zde na mysli především Hamburský plán rozvoje přístavu do roku 2025, který mimo jiné obsahuje návrh řešení optimalizace IT-systémů dopravních a logistických proudů – SmartPort a celou řadu inovativních ekologických konceptů – GreenPort.
 






Další podobné články