Dálnice se od revoluce rozrostly, zvýšil se i provoz

Doprava | 20. 08. 2019

Dálniční síť v Česku se od sametové revoluce v roce 1989 rozrostla na více než 3,5 násobek. Zatímco před 30 lety stát evidoval 336 kilometrů dálnic, na konci loňského roku to bylo 1251 kilometrů. Nejde ale jen o nově postavené cesty, část dálnic vznikla překvalifikací ze silnic první třídy. Železnice se spíše modernizovaly. Úpadek pak zaznamenala vodní doprava. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy. Mnohonásobně se také zvýšila hustota dopravy.

 
Stát je za výstavbu dálnic a silnic dlouhodobě kritizován, Česko totiž ve srovnání s okolními státy zaostává. Například loni byly zprovozněny čtyři kilometry nových dálnic. Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce se i přesto kvalita hlavních silnic, tedy dálnic a silnic první třídy, od té doby výrazně zlepšila. Většina investic do silniční infrastruktury totiž směřovala do těchto komunikací. Často to však bylo na úkor silnic nižší úrovně, kde investice nebyly takové. V kombinaci se zvýšenou intenzitou provozu, zejména pak nákladní dopravy, se tak podle odborníků rapidně naopak zhoršil stav krajských a obecních silnic.

S tím souvisí i nárůst osobní i nákladní dopravy na silnicích, která v současnosti dominuje. Počet registrovaných osobních aut se totiž zvýšil o téměř 60 procent na 5,9 milionu. V roce 1989 na jedno auto připadalo 4,29 obyvatele, nyní to je 1,8 obyvatele.

Příliš se naopak nezměnil rozsah tuzemských železnic. V roce 1989 jich bylo 9446 kilometrů, na konci loňského roku bylo v provozu o 126 kilometrů více. Jak upozornil Pelc, zvýšila se však jejich kvalita. O více než pětinu se totiž rozšířil podíl elektrifikovaných tratí, na kterých mohou dopravci používat novější vlaky. Nyní jich je 3235 kilometrů. Zhruba o 150 kilometrů na současných 2014 kilometrů se pak rozrostla i délka dvou a vícekolejných tratí.

Železniční doprava prošla od sametové revoluce velkým vývojem, zejména v poslední dekádě. Zatímco po revoluci přepravy na železnici spíše klesaly, v posledních letech se situace otočila. Výrazný vliv na to má i liberalizace dopravy a nástup soukromých dopravců, kteří změnili tuzemský trh. To vedlo i k obnovení zájmu lidí o cestování vlakem, který v posledních deseti letech nepřetržitě roste.

Porevoluční útlum je tak v současné době patrný zejména na lokálních tratích, z nichž řada byla kvůli zastaralosti a nízkému využití zrušena.

Na úpadek si naopak v průběhu let stěžují zástupci vodní dopravy. Svědčí o tom i statistiky, podle kterých se přeprava zboží po řekách snížila z 6,63 milionu tun v roce 1990 na 1,37 milionu tun v roce 2018. Podle rejdařů je hlavním důvodem špatný stav tuzemských vodních cest.
Zdroj: ČTK